Dámy a pánové, nejdříve se vám představím, ať máte představu, kdo k vám hovoří.

Jsem pohlaví ženského, věkem něco mezi hnědým a černým uhlím. Čistokrevná blondýna a doma mi říkají Se. Uklidí Se, uvaří Se, nakoupí Se, spraví Se.

Sen o matce roku a sexbomby jsem už vzdala a vezu se na vlně, děti jinou mámu nemají a manžel je na rozvod příliš pohodlný. Dvacet let je tomu důkazem.

Jinak jsem už od svého pubertálního syna slyšela, že jsem uklízecí komandu. Od manžela, že jsem uklízecí psychopat, ale naštěstí jen jeden týden v měsíci.

Jediný, kdo mě bezmezně miluje, je můj nejmladší. Zatím roztomilý, pubertou nezasažený slaďouš. A protože je mojí kopií, tak na jeho pubertu se stěhuji a vrátím se, až bude po všem.

Jsem copywriterka.

Mám kancelář doma.

Chyba, velká chyba.

Pořád někdo, něco chce po Se.

Jedinou výhodou práce z domu je, že po probuzení si udělám pouze čaj, a ještě v pyžamu nenalíčená, neučesaná si sednu do kanceláře.

Drobný zádrhel je, že si děti po návratu ze školy myslí, že jsem zase měla pyžamový den bez nich a do slohovky potom píšou, že maminka nejraději spí…  

Vítejte na mém blogu.

Jmenuji se Eva a tropím hlouposti.

Pojďte si o tom číst.